Vítejte na stránkách Michaely a Tomáše
www.friedlovi.com

Zdraví - Anafylaktická reakce

!!! Upozornění !!!

Informace uvedené na těchto stránkách nejsou náhradou odborných informací poskytnutých lékařem,
ani nemohou být aplikovány bez předchozí rady s ošetřujícím lékařem.
Autor nenese jakoukoliv odpovědnost za následky aplikací zde zveřejněných informací, ani za jejich aktuálnost a pravdivost.

Trpí  vaše dítě nebo někdo z rodiny, či ve vašem okolí alergií? I když jde třeba jen o běžnou sennou rýmu, může se situace někdy velmi zkomplikovat a potom by se vám mohly hodit následující informace.
Možná je nikdy nebudete potřebovat (a buďte v tom případě rádi), možná pro vás budou ale jednou velmi cenné.

Posbíral jsem nějaké příběhy (jsou jen mírně redakčně upraveny), které by se mohly stát i vám...

Příběh první - pohodové Vánoce

Je prosincová předvánoční neděle. Všude voní cukroví, které se právě peče v troubě. Sedím v kuchyni a dělám si nějaké resty do práce, naše babi loupá vlašské ořechy na pracny, prostě pohoda a klídek. Nic nenasvědčovalo tomu, že by na tomto stavu mělo něco měnit. Práce na notebooku se trochu komplikuje, jsem trochu nervózní, tak si "zobnu" jednu polovinu vyloupaného ořechu. Babi to vidí a rozčílí se, že jí ujídám vyloupané ořechy, tak se naštvu a zařeknu se, že už si nic nevezmu. Dále pracuji a za asi pět minut se jdu napít, protože je mi nějak vedro.
Divné však je, že je v místnosti jen asi 19°C... Po dalších pěti minutách je mi ale kupodivu větší a větší teplo, začínám se potit a mám pocit, že mám poněkud mžitky před očima. Po 15 minutách od snědení ořechu jdu do koupelny a když se podívám do zrcadla vidím červené mapy po obličeji, oteklá víčka a když vyhrnu rukávy vidím červené pruhy rozlévající se, zřejmě podél mízních cest, od ramenou ke konci rukou. Začínám si uvědomovat, že mám podivný tlak v hlavě a jakýsi pocit nedostatku vzduchu. V ten moment je jasno, alergická reakce, pravděpodobně začínající anafylaxe. Problém je v tom, že jsem nikdy nic podobného nezažil, tak že nevím úplně přesně co dělat, a nejbližší nemocnice je 15 minut velmi ostré jízdy a venku je dost sněhu a deset pod nulou.
Zamítl jsem ideu volání záchranky, protože by s ohledem na dojezdové vzdálenosti přijela nejméně za 15 minut + dalších 15 minut by se ztratilo cestou do nemocnice, pokud by to lékař ambulance nezvládl. Uvědomuju si, že nemůžu řídit, protože se může stav kdykoliv náhle zhoršit, tak se tedy jízdy na ledu ujímá máti, která vypadá na rozdíl ode mne dosti vyděšeně. Napadne mne tedy rozkousat tabletu Fenistilu a dvě tablety Dithiadenu a vyrážíme. 
Do nemocnice přijíždíme v čase 40 minut po snědení té osudové poloviny ořechu. Nepustí nás však do areálu, protože je zavřená závora a nikde nikdo. Zastavujeme tedy před bránou a běžíme za světlem. Boucháme na dveře, za nimiž se ozve hlas "příjemné" sestřičky: "Co je, snad hoří nebo co?!". Dožadujeme se otevření (to už trochu ztrácím pojem o čase a cítím, že začínám slyšet vše méně zřetelně a z dálky). Dveře se otevírají a sestra mne odvádí na ambulanci. Nějak se ocitám na lůžku a slyším, jak se sestra snaží sehnat lékaře. (Napadá mne, jak by asi dopadl pacient s rozsáhlým tepenným krvácením...). Poměrně brzy přichází starší pan doktor, prohlédne mne a začne laborovat nad tím, "co s tím uděláme". Rozvažuje injekci kalcia nebo Hydrocortizonu. Naštěstí váhá jen chvíli a už se 200mg HC rozlévá v mém organismu. Po asi pěti až deseti minutách mi začíná být lépe a po další 1/4h odjíždíme domů s několika tabletami Prednisonu a Dithiadenu "na doléčení". Musím se trochu pousmát nad všemi lékařskými doporučeními, které říkají, že má pacient po podobné alergické reakci zůstat 24h v nemocnici na pozorování a pro vyloučení pozdního nového vzplanutí alergické reakce...
Velmi jsem se v tento moment mýlil, když jsem si myslel, že mám vše za sebou. Druhý den ráno jsem totiž vstal a zjistil jsem, že mám tak bolestivě oteklá chodidla, že nemohu chodit. Samozřejmě, že mi na pohotovosti nevystavili neschopenku a s ohledem na to, že jsem i na WC musel chodil kvůli otelkým chodidlům po čtyřech mne ani představa návštěva kilometr vzdáleného obvodního lékaře sídlícího ve 4. patře s přeplněnou čekárnou nepřipadala jako nejlepší řešení. Zaolal jsem tedy do práce, zda si mohu vzít dovolenou. Šéf ji sice schválil, ale v úterý, kdy už byl můj stav lepší, jsem si vyslechl od kolegů poznámky, ve smyslu, že nemám celý víkend flámovat, když pak nemůžu v pondělí do práce.... No co říkáte není to pořádný víkendový "odvaz" ? :-)

S.T.

Příběh druhý - dovolená v Alpách

Když se zeptá alergik lékaře, kam má jet na dovolenou, obvykle dostane doporučení: "k moři" nebo "na hory"... Tak jsme se rozhodli, že pojedeme společně se známými, které mají dceru Kamilu, těžkou astmatičku a alergičku a slibovali si od dovolené také úlevu od problémů, do Alp. Dovolená probíhala v pohodě, všichni zůčastnění alergici měli "své" zásoby léků, které naštěstí téměř nebyly zapotřebí. Vědeli jsme, že to nemůžeme s "tůrami" příliš přehánět a proto jsme většinu vycházek realizovali "po vrstevnici". Jednoho dne jsme vyrazili na okruh kolem jezera a pokračovali dále do hor, nijak daleko, jen asi 3-4 km do velmi mírného kopce.
Najednou se Kamila zpomalila s tím, že se jí těžko dýchá. Všichni jsme samozřejmě zastavili s tím, že si odpočineme. Kamila si sedla na pařez a za asi pět minut říkala, že je to horší a bude si muset něco vzít. Prohrabala batoh a vyndala "úlevový bronchodilatátor" (lék na rozšíření zůžených průdušek) ovšem v podobě dávkového spraye, který vyžaduje, aby se člověk nadýchl a během nádechu si vstříkl spray. Bohužel již měla natolik krátký dech, že nebyla schopná dávku ze spraye nadechout. Koukli jsme v tento moment na displaye našich mobilů, ty však hlásily "vyhledávání sítě".
V amerických filmech se obvykle v tomto momentě objevuje "znenadání" lékař, který jen tak mimochodem má po kapsách nástroje pro provedení tracheostomie (přímé otevření průdušnice k umožnění dýchání) nebo minimálně alespoň kyslíkový přístroj, bohužel ani jedno se nekonalo. Přemýšlela jsem na pokyny své alergologa v podobě modifikovaného "ABC pravidla" (Airways + Breathing + Circulation, pravidlo používané při první pomoci osobám v bezvědomí): při těžké alergické reakci je třeba zajistit uvonění dýchacích cest (Airflow) umožnit dýchání (Breathing) + kontrolovat krevní oběh (Circulation). Vyndala jsem tedy ihned svuj brochnodilatátor, který funguje na trochu jiném principu, a to nadechnutím prášku přes těleso inhalátoru bez nutnosti "synchronizace" nádechu se stlačením spraye.
Problém byl v tom, že Kamila vážila tak 40kg a tak jsem si nebyla jistá odpovídající dávkou, no nakonec jsem usoudila, že když já zvládnu při svých 65kg 5 dávek celkem bez problémů, tak 3 budou s ohledem na závažnost situace akorát. Během pár desítek vteřin se dýchání usnadnilo (Airways a Breathing bylo tedy jakž takž). Mezi tím jsem zkontrolovala Kamile puls, 120 by ještě nebylo tak kritických, navíc stále dobře hmatný (tak i že "Circulation" by bylo pod kontrolou), ale červené pruhy rozlévající se po rukou a z krku na hlavu a na hrudník svědčily o tom, že nejde "jen" o astmatický záchvat, ale o anafylaktickou reakci.
Naštěstí s sebou nosím po svých zkušenostech se svými alergiemi i další léky. Neodvažovala by se sice aplikovat Adrenalin i.m. neboť by to měl dělat jen lékař, ale kapsle efedrinu, kortikoidy v podobě Prednisonu (sice je prý lepší Dexamethason, ale ten jsem neměla) a osvědčené antihistaminikum Dithiaden naštěstí stihlo zabrat včas. Zůstali jsme sedět ještě asi hodinu a pak se velmi pomalu otočili a vraceli se domů. Večer jsme seděli všichni před apartmánem a nikdo skoro nemluvil, všichni jsme totiž věděli, že tentokrát to bylo "o fous"...

V.N.

Co je anafylaktická reakce?

Anafylaktická reakce (anafylaxe) je "akutní alergická reakce, vznikající na podkladě imunopatologické reakce organismu". 
Nejčastějším projevem je na počátku reakce vyrážka, otok kůže a sliznic, které obvykle vznikají krátce po kontaktu s alergenem, díky otoku sliznic může dojít je zhoršení průchodnosti dýchacích cest, dále k otoku mozku a jiných životné důležitých orgánů. Alergická reakce se může dále prohlubovat a přechází do reakce anafylaktické, kdy nastupuje dušnost způsobená otokem sliznice dýchacích cest. Do plic se následně dostává méně vzduchu a tím i kyslíku a dýchání se stává obtížnějším. V nejtěžších případech se pacient začne dusit. Při anafylaktické reakci však hrozí i vážné nebezpečí selhaní krevního oběhu, díky poklesu krevního tlaku a roztažení cév se krev začíná hromadit na periferiích čímž se ještě více prohlubuje pokles tlaku v hlavních cévách. Při poklesu pod kritickou mez selže zásobování mozku kyslíkem (kterého je díky špatně průchodným dýchacím cestám již tak v krvi nedostatek) a nastává nejvyšší stadium anafylaktické reakce - "anafylaktický šok", který akutně bezprostředně ohrožuje pacienta na životě.

 

Příčiny AR:

Příčinou anafylaktické reakce jsou alergeny, a to jak potravinové, lékové, hmyzí bodnutí, ale i např. latex, případně "vakcíny", ať již očkovací nebo desenzibilizační, někdy i alergeny pylové. Spouštěcím mechanismem může být v některých případech dokonce i fyzická zátěž. Velmi často tato reakce vzniká při opakovaném setkání s alergenem, kdy první reakce nebyla natolik závažná a postižený se na ní třeba ani nepamatuje.

Příznaky AR:

Kůže: svědění, zarudnutí, otoky (mnohdy v obličeji, na hrudi, krku, podél mízních cest)

Dýchací cesty : kašel, náhlý otok nosu s rýmou, kašel či chrapot, dušnost a problémy s mluvením až astmatický záchvat

Zažívací a vylučovací ústrojí : zvracení, nevolnost, bolest břicha, průjem, ledvinová kolika, stahy močového měchýře

Kardiovaskulární systém: zrychlený, někdy špatně hmatný, puls, zarudnutí nebo naopak zblednutí obličeje, studený pot, bolesti hlavy, pokles krevního tlaku - závratě, bolesti na hrudi, srdeční arytmie

Pohlavní ústrojí : děložní spazmy

Neurologické projevy: bolesti hlavy, mžitky před očima, poruchy vidění, úzkost, nervozita, strach, neklid, bolesti hlavy, poruchy vědomí, poruchy řeči, v pokročilé reakci až dezorientace

V případě mírnější formy anafylaxe se mohou projevovat jen některé z těchto příznaků. Pokud se však anafylaktická reakce rozvijí, často se příznaky kombinují a může dojít ke vzniku šokového stavu (ztráta vědomí, křeče, povolení svěračů) a k selhání oběhového systému.

První pomoc

Postup při poskytnutí první pomoc při anafylaktické reakci se liší podle toho, zda se postižený již nachází ve stavu anyfylaktického šoku nebo zda se reakce teprve rozvijí. V obou případech je nezbytná rychlost zásahu. Je třeba myslet na to, že čím dříve po kontaktu s alergenem se reakce dostavila, tím je nebezpečnější a tím je méně času na efektivní pomoc . V každém případě ihned zavolat lékařskou první pomoc a pokud možno sehnat ještě druhou osobu na poskytnutí pomoci, ať se tato osoba pokusi sehnat v okolí lékaře a také astmatika, případně alergika, který by mohl mít u sebe potřebné léky, případně s těmito stavy zkušenosti. Počítejte s tém, že nemáte na pomoc mnoho času, stav se totiž může zhoršovat extrémě rychle a během desítek vteřin až několika minut se může postižený dusit, případně upadnout do anafylaktického šoku, kdy máte s laickými prostředky a znalostmi velmi omezenou šanci mu pomoci. Nikdy se nepokoušejte anafylaktickou reakci či šok případně jinou akutní alergickou reakci léčit homeopatiky. Jejich účinnost je v tomto případě nulová a ztrácíte tak drahocený čas. Pokud nemáte vůbec žádné léčebné prostředky musíte alespoň zajistit co nejrychlejší lékařské ošetření. Nezapomeňte, že lékař může vyskytnout kdekoliv okolo, tak se nebojte požádat o pomoc okolí.

V případě,že ještě nenastala šoková fáze a postižený komunikuje, je vhodný následující postup:

1. ELIMINACE akutního zdroje alergenu (ostranění žihadla, zaškrcení končetiny se vpichem, 

apod.)

2. INFORMACE - Zeptat se zda má léky pro tuto situaci a kde.

3. LÉKY - Pokud má léky u sebe a prodělal podobnou reakci v minulosti, měl by mít u sebe pohotovostní balíček obsahující:

*) Alternativy k EpiPenu:

Pokud není k dispozici automatický aplikátor adrenalinu EpiPen, je možné podat "Adrenalin 1:1000" (ampule s obsahem 1 mg adrenalinu na 1 ml roztoku). Ten by měl však podávat lékař. Není-li jiná možnost a Adrenalin aplikuje laik, je třeba zajistit aplikaci do svalu (intramaskularne - i.m.) ("Adrenalin 1:1000" se nesmí dostat do žíly !!!!), toto se provede tzv. negativní aspirací: Po vpichu se ještě přes stlačením pístu injekční stříkačky¨, stříkačkou zatáhne zpět (jako při odběru krve) a pokud se objeví nasátí krve, je to známkou, že je jehla v žíle nikoliv ve svalu. Je tedy třeba píchnout hlouběji, případně znovu a následně znovu pečlivě ověřit, zda je jehla mimo žílu. Najednou se aplikuje max. 0,3ml roztoku Adrenalin 1:1000, aplikace musí být pomalá a pozvolná !!! 
NEZAPOMEŇTE, že se adrenalin v takto koncentrované formě (1:1000) nesmí nikdy dostat do žíly , pro nitrožilní aplikaci se používá daleko zředěnější roztok  (1 : 100 000 až  1 : 1 000 000) !!!

Není-li k dispozici Adrenalin, lze jeho účinek u slabších reakcí nahradit dvěma tabletami efedrinu po 25mg, což sice není postup zcela lege artis, ale často funguje velmi dobře. Jednu rozkousanou tabletu postižený ihned polkne, druhou rozkousá a chvíli nechá rozpouštět pod jazykem a po asi minutě také spolkne. Tablety efedrinu se, zřejmě kvůli zneužívání drogově závislými, přestaly v ČR vyrábět a alternativou jsou kapsle s efedrinem připravované v lékárně. V případě použití kapslí je třeba zkontrolovat jejich obsah (celková dávka pro dospělého je cca 2x25mg) a pro rychlejší účinek rozpustit vysypaný obsah kapsle v malém množství vody a následně vypít vzniklý roztok. I v tomto případě je možné nechat část obsahu kapsle rozpustit pod jazykem.
Pozor! Aplikace efedrinu nebo adrenalinu nemusí být vhodná pro osoby s těžkým srdečním onemocněním, rozhodnutí o konkrétním postupu však náleží v takovém případě na lékaři. Rovněž nevím jaká je bezpečnost aplikace u těhotných, ale předpokládám, dle informací uvedených u adrenalinu, že je relatině bezpečnější podání adrenalinu, než rozvoj těžkého anafylaktického šoku s dušením a ostatními systémovými následky.

 

4. Ostranit neakutní zdroj alergenu (přenést domů při alergii na pyl, apod.)

5. Postiženého dopravit k lékaři / vyčkat příjezdu RZP

! POZOR !
Postiženého by měl vidět lékař vždy i když zvládnete příznaky reakce
dostupnými prostředky a všechny potíže ustoupí! 
V případě, že se anafylaktická reakce přihodí těhotné ženě,
by měl v každém případě lékař důkladně zkontrolovat matku i dítě

 

Po celou dobu pomoci monitorujete: Krevní oběh, dýchání, vědomí !!!

V případě,že již nastala šoková fáze je nezbytné:

 

Postup dle http://www.lf1.cuni.cz:

Přivolání rychlé záchranné služby

Jediná pomoc, kterou jste povinni poskytnout, je přivolání lékařské pomoci. Ostatní pomoc je vždy na vašem uvážení. Za každé situace je třeba dbát na vlastní bezpečí a zdraví. Nezapomeňte, že počet osob s infekčními onemocněními jako HIV-AIDS, hepatitida B a C a tuberkulóza, či herpes viry všech druhů neustále výrazně roste.

Dojezdový čas lékařské služby je okolo 8 min. Mozek vydrží bez kyslíku max. 4 min., než dojde k nenávratnému poškození! Proto je laická první pomoc rozhodující pro přežití postiženého!

Telefonní čísla pro přivolání pomoci:
112
(číslo jednotné pro celou EU)
155 (číslo bude platit souběžně s předchozím ještě min. do roku 2008)

Postup volání:
1.     Oznámit, kdo volá. Představit se.
2.     Popis situace: co se stalo (případně kolik je postižených, kolik z toho je dětí a jejich přibližný věk)
3.     Adresa, popřípadě detailní popis okolí (výrazné stavby – úřad, kino, park...)
4.     Vyčkat případných dotazů dispečera
5.     Dispečer může i poradit, co dělat, než dorazí odborná pomoc
6.     Telefonní číslo se dispečerovi automaticky zobrazí

Oživování dle "ABC" pravidla

A- airways (zajištění průchodnosti dýchacích cest, je-li nutné)

Osoba při vědomí:
Úder mezi lopatky:


Heimlichův manévr:

Osoba v bezvědomí:
Záklon hlavy:

Trojhmat:

Uložení do stabilizované polohy:
V případě tekutého obsahu v ústech uložíme postiženého na bok, do stabilizované polohy, tak, aby tekutina mohla samovolně odtékat.

 

B- breathing (dýchání)

Dýchání z úst do úst:

C- circulation (zajištění krevního oběhu)

Nepřímá srdeční masáž:

"Topless resuscitace"

Stabilizovaná poloha

Postup:

1.        Postiženého uložíme do polohy na zádech (pokud se v ním již nenachází).
2.        Přiklekneme k němu ze strany.
3.        Bližší horní končetinu podsuneme pod tělo, pokrčíme vzdálenější dolní končetinu v koleni a vzdálenější horní končetinu pokrčíme v lokti a přiložíme k bližší tváři.
4.        Uchopíme postiženého za vzdálenější bok a rameno a pomalu přetáčíme směrem k sobě.¨
5.        Leží-li postižený na boku, uvolníme spodní horní končetinu a necháme ji ležet za zády.
6.        Hlavu mírně zakloníme. Postižený je zapřen o pokrčenou dolní končetinu a zajištěn tak proti úplnému přetočení na břicho.

Ukončení resuscitace

Resuscitaci ukončujeme:
1.        nabyde-li postižený vědomí
2.        dostaví-li se lékařská pomoc
3.        při naprostém vyčerpání zachránce
4.        ohrožuje-li okolní prostředí život zachránce
5.        případně po 25-30 minutách neúspěšné snahy o oživování (u dětí a podchlazených osob je tato doba prodloužena na 45 min.),
v tomto případě by však měl rozhodnout lékař

 

 

minulá strana

www.friedlovi.com

další strana

Optimalizovano pro Mozzila Firefox a MSIE 6.0, rozliseni min. 1024x768 pix.

Fotografie umístěné kdekoliv v rámci domény www.friedlovi.com jsou chráněny autorskými právy dle zákonů České republiky
a jejich jakékoliv kopírování, ukládání, tisk a další manipulace jsou možné
jen s předchozím písemným svolením majiele této domény.
Držitelem autorských práv je majitel této domény.

All photos published under the domain www.friedlovi.com   are protected by copyright laws valid in the Czech Republic.
The copyright is owned by the owner of this domain.
The copying, saving, printing and other handling with the photos is possible only
based on the written permission of the owner of this domain.

Poslední update: 27.4.2007